Obliba sázení roste, Češi vloni prohráli 66 miliard korun

29. 05. 2025 | Josef Navrátil

Při sledování televizních přenosů z proběhlého hokejového šampionátu se nešlo zbavit dojmu, že hazard je skvělý byznys. Vždyť každý reklamní blok byl doslova prošpikovaný spoty sázkových kanceláří, přičemž reklamu na hazard jsme mohli vidět i přímo v průběhu zápasů na ledové ploše. Jak ovšem dokládají statistiky, sázení může být poměrně drahým koníčkem.

Reklama nabádající k hazardu je přítomna doslova všude, na stadionech, dresech hráčů i v televizních přenosech. Firmy poskytující kurzové sázení jsou výraznými sponzory sportu, vždyť nejvyšší česká hokejová i fotbalová soutěž nese jména sázkových kanceláří. Těm se tento marketing bezesporu vyplatí, když například jen na loňské MS v hokeji konané v Praze a Ostravě bylo Čechy vsazeno bezmála 2,9 mld. Kč.

Průměrný Čech prohraje 8 tisíc korun ročně

Provozování hazardních her je tak nepochybně zdrojem zajímavých příjmů. Pokud se podíváme na sektor jako celek, v roce 2024 Češi vsadili 983 mld. Kč, přičemž na výhrách jim bylo zpět vyplaceno 917 mld. Kč. Objem čistých proher dosáhnul 66 mld. Kč. Každý člověk starší 18 let tak vloni na hazardu přišel průměrně o necelých 8 tisíc korun.

To nejsou zrovna zanedbatelné peníze. Vždyť průměrný vklad účastníků doplňkového penzijního spoření za rok 2024 činil přibližně 10 600 korun. Češi tak prosází skoro stejný objem prostředků, jaký si jsou ochotni odkládat na důstojné stáří prostřednictvím penzijních fondů, poměrně tristní obrázek.

Objem trhu s hazardními hrami v ČR přitom v posledních letech výrazně roste, když oproti předpandemickému roku 2019 jsme nyní téměř na dvojnásobku objemu celkových čistých proher. Pokud se podíváme na strukturu příjmů poskytovatelů hazardních her podrobněji, největší podíl na trhu z pohledu čistých proher mají technické hry (56 %), následuje kurzové sázení (22 %), loterie (17 %) a živé hry (5 %).

Investice se zápornou návratností

Pokud by Vám někdo řekl, že máte vložit peníze do operace, která se pojí s očekávanou ztrátou, zřejmě byste šli o dům dál. Nicméně přesně takovou nabídku hazardní společnosti představují a klienti se jen hrnou. Zajímavou perspektivu přináší studie Zpráva o hazardním hraní v České republice, která odhaluje statistiky výherního podílu podle typu hry za rok 2023.

Z tabulky je patrné, že zdaleka nejmenší statistickou návratnost nabízejí loterie, tedy zpravidla losy či hry, v jejichž rámci se člověk snaží uhádnout čísla, která budou vytažena z osudí. Výherní podíl je v jejich případě pouhých 57 %. Tedy hráč z každé vsazené stokoruny statisticky ztratí 43 korun. Znatelněji lépe na tom pak jsou kurzové sázky, které v průměru nabízejí výherní podíl ve výši přibližně 90 %. V jejich rámci lze sázet nejčastěji na sportovní, politické či jiné události.

Problémem kurzových sázek je fakt, že díky online dostupnosti mohou klienti sázet často a opakovaně, což ztráty prohlubuje. To je ostatně velké úskalí také u technických her, což jsou nejčastěji „výherní“ automaty, které představují největší segment hazardního trhu v ČR. Jejich návratnost je sice relativně vysoká (95 %), nicméně hráči jsou schopni realizovat velký objem sázek v relativně krátkém čase, což jejich ztráty prohlubuje.

Přesun do online světa

Hlavním tahounem růstu zájmu o hazardní hry je online segment, když více než polovina všech příjmů sázkového byznysu byla v posledním roce vygenerována touto cestou. Podle odborníků je internetové sázení rizikovější, zejména z pohledu vybudování možné závislosti. Je totiž jednoduše dostupné 24 hodin denně prakticky odkudkoliv, navíc umožňuje jednat rychle a impulsivně.

Naopak segment fyzických heren a kasin zažívá výrazný útlum, především v důsledku striktní regulace a častým zákazům jejich provozu ze strany obcí. Za posledních 10 let konkrétně došlo k poklesu počtu těchto provozoven o přibližně 90 %, přičemž počet herních automatů se snížil o zhruba dvě třetiny.

Stát a regulace hazardu

Z pohledu státního rozpočtu je hazard zdrojem zajímavých příjmů, když v současnosti existují dvě relativně vysoké daňové sazby, konkrétně 30 % pro kurzové sázky, respektive 35 % pro loterie a technické hry. Za loňský rok daňový výnos pro veřejné rozpočty dosáhl více než 21 mld. Kč, za uplynulých 5 let tak vzrostl prakticky na dvojnásobek.

S tím se pojí i určitá tolerance propagace hazardu. Zatímco televizní reklama na cigarety je zakázána, hazard má v tomto ohledu zelenou. A to navzdory tomu, že i na hazardu může vznikat závislost. Podle odhadů trpí problémovým hráčstvím ve vysokém stupni rizika přibližně 1 % Čechů, tedy více než 100 tisíc osob. Největší sklony k hazardu konkrétně vykazují muži a mladší lidé ve věkové skupině do 35 let, kteří nejčastěji propadají technickým hrám a kurzovému sázení.

Podle Národního výzkumu užívání návykových látek z roku 2023 v posledních 30 dnech hrálo některou z hazardních her 15 % dotázaných (20 % mužů a 10 % žen). Z větší části šlo o loterie, ve kterých přiznala účast přibližně desetina respondentů. V kontextu toho, že návštěva pobočky České pošty se prakticky neobejde bez obligátní nabídky na koupi losů, se ani není čemu divit.

Sázení jako drahý koníček

Rozumně uvažující člověk by si na hazard měl nechat zajít chuť, případně sázet jen výjimečně a pro zábavu s vědomím, že nečiní zrovna nejracionálnější rozhodnutí. Ušetřené peníze mohou lidé raději nasměrovat do investic, kde je v rámci dlouhodobého horizontu pravděpodobnost zisku (na rozdíl od hazardu) výrazně nakloněna v jejich prospěch.